Svůj první dospělej foťák jsem vzal do ruky poté co mi umřela máma. Potřeboval jsem otočit svět vzhůru nohama a za těch pár let mám pořád pocit, že mě to nadšení nechce opustit. Nikdy jsem nedoufal, že bych mohl fotit svatby i v zahraničí, největší republikové plesy, nebo koncerty ve vyprodané O2 Areně a ono se to už několikrát stalo. Každý den se snažím naučit něco nového a být lepší pro vás i sebe.

Být za foťákem se brzy stává mojí prací i koníčkem zároveň a to je ta nejlepší kombinace jakou jsem si mohl přát.

Každé, i sebemenší focení je zajímavé, takže je mi úplně jedno, kam mě budete chtít pozvat. Můj úkol je totiž pořád stejný, zachytit vše nejlíp jak dokážu.